Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Říjen 2012

Boj

26. října 2012 v 16:12 Krátké slohové útvary
... a drápy rozčeřily vzduch pár milimetrů nad mojí hlavou. Jen tak tak jsem se stihla skrčit. V tu chvíli mě však štěstí opustilo. Byla jsem zahnaná mezi dvě skaliska a nestvůra se už sunula, aby svým tělem zahradila jedinou únikovou cestu. Dokonce ani sténání raněných a řev příšer, hulákání velitelů a notovaná zaklínadla tu byla slyšet o poznání méně. Zkrátka jsem byla v pasti. Také jem se pokusila zanotovat zaříkadlo, ale slova se mi už v ústech lámala až z nich byl jen jemný šedý prach. A nestvůra byla stále blíž. Zvedla jsem měč, i když jsem s ním nikdy neuměla pořádně bojovat, jen držet ho ve vzduch stavělo mé svaly před těžkou zkoušku. Ale třeba budu mít štěstí. Nestvůra cosi zabroukala a meč mi vyklouzl a rozpadl se na velké černé můry. Takže si to zhrňme.
Stála jsem před nestvůrou s několikacentimetrovými drápy tak ostými, že se jimi dala probodnout noha komára (nestvůry byly svými drápy pověstné) a která očividně uměla kouzlit.
Já jsem byla neozbrojená a příliš vystrašená než abych ji mohla začarovat. A navíc se zdálo, že dnešní příděl štěstí už jsem vypotřebovala.
Pomalu jsem začala couvat hlouběji do pukliny. Bohužel nebyla moc hluboká a už po několika krocích jsem narazila na konec
Moje šance: méně než mizivé.
Nesvůra se mě asi rozhodla zlikvidovat ručně (to bylo moje jediné štěstí, přežiju o par vteřin déle). Už napřahovala jednu ze svých mnoha paží k úderu. Možná jít bojovat přece jen nebyl nejlepší nápad. Teď už je pozdě.
Ve chvíli, kdy mi tohle prolétlo hlavou se...

Takže já

17. října 2012 v 18:37 Tudy odtékám já
Tákže,
můj třetí blog je únikem.
Ten předchozí jsem měla ráda, ale věděli o něm lidé, u kterých jsem o to nestála. Navíc, spousta mých přátel se s blogy taky "stěhovala", a tak jsem se prostě přidala.
Doufám, že tenhle blog budu vést o trochu zodpovědněji, než ty předchozí. S těmi to moc slavně nedopadlo hlavně proto, že jsem líná a jsem líná s tím něco udělat.
Rozhodně ale hodlám pokračovat v některých započatých "projektech", konkrétně Slova.

Na počátku bylo Slovo.
A to Slovo zplodilo Člověka
A Člověk zplodil Sen
A Sen zplodil bohy
Takže už jste možná zjistili, že věci
začínají být trochu víc komplikované.

[Znamení run, Joanne Harrisová, 1. vydání, strana 215 (2+1+5=8, číslice 28)]
(mimochodem moc doporučuji přečíst)

Moje Slova vznikla tak, že jsem začala sepisovat slova, která se mi zdála zajimavá a mezi kterýmy jsem chtěla najít nějakou souvislost (myslím, že všechna Slova mají společné to, že jsou inspirativní). Tehdy ze slov vznika Slova.
Pak mě napadlo, že bych je mohla okopírovat, dát do pytlíku, potom vždy jedno vytáhnout, najít jeho vědeckou (Wikipediáckou) definici a zároveň k němu něco napsat (a přesně to jsem taky udělala).
Doufám, že tento článek dostatečně osvětlouje původ (snad) spousty dalších článků [Slov je zatím 152 (1+5+2=8, číslice 28)].
Už jsem napsala Slova: Látka, Řetěz, Svíčka, Štěstí a Rozdělení.

Nakonec už jen vítejte.