Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Fantom - Susan Kay

25. července 2013 v 19:08 |  Tudy odtékají knížky
Tákže,
zdá se, že jsem se opravdu odhodlala vytvořit si něco jako čtenářský deník/recenzník/pocitovník... Asi hlavně pocitovník. Bojte se.
Inu, neplánuju knížkám dávat něco jako hvězdičky nebo body od jedné do deseti. Mám pocit, že nižší čísla bych vůbec nevyužila, a navíc každá knížka je dobrá/oceněníhodná v jiném směru. A taky nebudu psát děj (vždyť jsem říkala/psala, pocitovník), já holt nemám nervy takhle spoilerovat... Takže budu spoilerovat jenom trošičku. No, snad to k něčemu bude. Tohle byl úvod.


Tákže, (tohle je už druhé, ale není lepšího způsobu jak začít)
shodou okolností mi jako první kniha vyšel (jak již z nadpisu vyplývá) Fantom od Susan Kay (byla to náhoda, vážně!).

Příběhem je shrnutí Erikova života od narození, přes smutek, nenávist a zklamání s jen letným dotykem toho největšího štěstí, až po konečnou smrt i to, co ve světě zanechal.

Cesta ke knize: No, přiznávám, tohle zrovna nic epického nebylo. Věděla jsem, že si tu knížku dřív nebo později pujčím, s bližším časovým určením jsem to neřešila. A potom jsem se na knihovním počítači dívala, jestli mají tři knížky, který jsem si chtěla pujčit určitě, a když už jsem u toho seděla, tak jsem se podívala, jestli mají i tuhle a když měli, tak už to bylo, jupí, jasné. Potom už mě nečekalo nic složitějšího, než ji najít i fyzicky. To bylo... napínavý. Ale ve výsledku byla získána úspěšně. Takže tak.

První věta: (neboli neuvěřitelně podstatná věc) Narodil se pánví napřed. (jestli se dobře pamatuju, knížku u sebe teď nemám... bohužel)

Jedním slovem: černá (jo, prostě mi připadná černá... a vůbec, tadyto charakterizování jedním slovem je sice strašlivě neobjektivní, ale zase hrozně zajímavý)

Hádáte správně, takhle nějak vypadá.

A teď tedy k názoru: Musím říct, že kniha se mi líbila opravdu velmi značně. To je přesně to, co musím říct. Při srovnání s Lerouxovým Fantomem Opery vychází mnohem lépe. To o hodně. Jak říkám, názor.
Jedna z knih, které jsem odkládala jen velmi neochotně (nejhorší to bylo, když jsem už měla jít spát, ale nikdo z těch, kdo by mě mohl přinutit už nebyl vzhůru).

A začnu tím, co mi vadilo (i když toho moc nebylo). Upřímě mě štvala (docela dost) jedna z Erikových neřestí (kdo četl, pravděpodobně pochopí, kterou myslím, do ne, tak asi ne (krásná věta, žeano?)), ale na druhou stranu byly její následky pro příběh poměrně klíčové, takže co se dá dělat.

A teď ta druhá strana. Mám pocit, že Kay musí být fantomistka, která se dokáže obětovat pro působivý konec. A vůbec, ta knížka málem udělala fantomistku ze mě. Zvlášť v části, kdy Erik Christine učil jsem, a to se naproto upřímě a otevřeně přiznávám, skoro doufala, že jim to vyjde. Ale to bylo zčásti tím, jak byl vylíčen vztah Raoula a Christine. Nejhorší na tom bylo, že jsem celou dobou věděla, jak to dopadne. Musím říct, že se mě ta knížka pokoušela roztrhnout.
Taky jsem ráda, že byla jaksi objasněna ona sporná část týkající se Beneath the Moonless Sky (já vážně nevím, proč to tam takhle nezmínili, vždyť to by bylo pochopitelný... no co se dá dělat).

A také musím nevyhnutelně pronést/napsat slovo k Erikovi. U něj jsem vystřídala všechny možné pocity. Na začátku mě děsil, což bylo zvláští, protože v té době byl prakticky nejbezmocnější v životě. Ale co, možná to bylo tou pozdní hodinou. Pak už mi ho bylo postupně jenom víc a víc líto. A taky musím poznamenat, že ze všech zpracování, které jsem měla tu čest vidět/číst, se mi tenhle Erik líbil nejvíc. Protože Erik je pokážde jiný. Ten od Kay není stejný, jako od Lerouxe/a, ani jako Webberův z Fantoma Opery, ani jako Fantom z Love Never Dies. Lerouxův je na můj vkus trochu moc netvor, a muzikáloví Fantomové jsou přece jenom zpíváni, hráni a maskováni lidmi. Erik Susan Kay měl v sobě přesně ten správný poměr mezi člověkem a... jak to říct... nečlověkem? Andělem Smrti? Fantomem? (doufám, že chápete, jak to myslím) a byly dostatečně dobře popsány cesty mezi nimi. A navíc... já mám tradičně nejraději sarkasticé a cynické postavy, ať se autor snaží mi je znechutit jakkoli. Já mám tyhle vlastnosti prostě ráda. Jestli se dostanu i k dalším knížkám, tak se to možná projeví.
(například, když se u Lotte v Remember, Love Never Dies poprvé objevil Henri, tak jsem si řekla: "Jo, ten je skvěle zákeřnej!" (nic ve zlým :)), nebo Phillip ze Zuzčiny Tváře v temnotě, moje oblíbená postava)

Každopádně ještě musím poznamenovat, že Susan Kay je mistrině posledních vět. Ne tak poslední věta celé knihy (rozhodně se nedá říct, že by mě zklamala, ale já holt na ty přírodní motivy nejsem). Ale poslední věty některých kapitol a těch... jak to nazvat... slok. Krása. Jenom málo věcí je tak podstatných jako poslední věta. Dokonce ani věta první. Alespoň podle mě.

Takže něco jako shrnutí: Po téhle knížce bych skoro začala uvažovat o fantomismu. Pravděpodobně si ji ještě někdy přečtu, ale vidím to až za delší časový úsek. A protože nedokážu vymyslet tak dobrou poslední větu jako Susan Kay, tak si tu knížku přečtěte.

Takže tak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 25. července 2013 v 22:09 | Reagovat

Kay na mě dost zapůsobila velmi silně. Když jsem ji začala číst, nemohla jsem přestat, dokud jsem nedokončila knihu.
Pamatuji se na vtipný výjev, kdy jsem jednou rukou vysávala a druhou četla. :))

Kay je rozhodně velmi nadaná spisovatelka, žasla jsem nad tím, jak dokáže vylíčit Erikův charakter. Zapůsobil na mě nejvíc, ze všech jeho dosavadních předloh, s tím souhlasím. :)

2 Anička Anička | Web | 25. července 2013 v 22:23 | Reagovat

Já měla s Kay to štěstí prázdninového čtení, takže nejdál jsem to dotáhla na houpačku :)

Hezký/Dobrý/Napínavý/... to měla, jen co je pravda.

3 Venduleee Venduleee | Web | 28. července 2013 v 5:51 | Reagovat

To zní zatraceně dobře. Asi si to přečtu.
Obvzlášť jestli tam je objasnění Beneath the Moonless Sky.

A k těm posledním větám: Vidíš, a to je přesně to umění, které vždycky obdivuju u kapitol tvých Přízraků. :)

4 ChristineMaria ChristineMaria | Web | 28. července 2013 v 14:21 | Reagovat

četla jsi to v češtině nebo v originále? já jsem knihu sehnala v angličtině, takže by mě zajímalo, jaký je třeba překlad do češtiny :-)  :-)

5 Anička Anička | Web | 28. července 2013 v 16:57 | Reagovat

Puď pochválen, alespoň částečný internete.

[3]: To si teda zatraceně přečti :)

Hele, vždyť se taky snažim :)

[4]: Já se k tomu teda dostala česky (na originál bych neměla nervy).  Mám pocit, že chvílemi bych tam něco napsala/přeložila jinak, ale jinak se mi to líbilo (problém je v tom, že já věci tohoto typu tradičně nepoznám :))

6 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 8. srpna 2013 v 23:52 | Reagovat

Huááá! Já byla pryč a ani jsem si nevšimla recenze na Kay!!! Jsem zavržení, zavržení, zavrženíhodná!
Blátem mne vlečou za odporný čin, v očích všech spatřuji zoufalý hněv, trápí mě svědomí, můj vlastní stín!!!
Nožeje Kay bombózní?! Mám ji ráda, mám ráda jejího Erika (i když monstrózně lerouxovského si cením víc - pro jeho zrůdnost a skutečnou fantomovskost - nemá v sobě špetku lidskosti - no možná že jenom tu špetku, jež se projevuje láskou ke Christině, ale jinak je netvor, zvíře, přízrak a já ho takhle mám ráda) ale na druhou stranu se mi Erik s pocity líbí. Čím ale opovrhuji je právě zmiňovaný vztah mezi Raoulem a Christinou!!! Zaslouží si trochu víc... víc... já nevím... vzájemné láskyplnosti ksakru!!!
Nu což! Tu a tam do Kay ještě nahlédnu, pro nějaký ten střípek jejích vět, ale vím, že znovu si ji už nikdy nepřečtu...
Jé! Tak dotyčná má ráda Phillipa? No vida - a já ani nevím co dál s jeho postavou... hmpchf... :D

7 Anička Anička | Web | 9. srpna 2013 v 0:57 | Reagovat

[6]: Don't say that I'm damn for all time (tahle věta mi v překladu prostě chybí :-D)

Mně se víc líbí Fantom jako člověk, protože on je člověk (a to je přesně to, co je :-D), který jenom prostě není jako ostatní.

Jak říkám, Kay je fantomistka :-D

Něco zákeřnýho! Ať provede něco strašně strašlivě zákeřnýho! Prosím! Muhehe!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama