Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Opět doma

6. července 2013 v 16:28 |  Tudy odtékám já
With feasting and dancing and song, I'm home. Ne že by to na naší letošní první dovolené bylo tak hrozný, ale:


To množství komárů si nedovedete představit! Nikdy nejezděte do jižních Čech po záplavách! To stačilo na pět vteřin otevřít dveře a dovnitř jich vletělo pět. Přesuny k autu se (alespoň v mém případě) měnily na závody ve sprintu. Samozřejmě s komáry (i když ti technicky vzato nesprintují). Ještě štěstí, že nebylo nijak zvlášť slunečno, takhle jsem většinu času mohla nosit dlouhý kalhoty a mikinu (to nepropíchli). Za dobu pobytu nám dvakrát došel repelent. Já mám totiž s komáry zásadní problém. Oni totiž vždycky štípou jenom mě. Hezky to bylo vidět na minulé dovolené. Lucka kňourala, že má tři štípance. Já jich měl přes třicet. Vážně! Ale tentokrát jsem tak nezanedbala prevenci, takže jsem měla odkomářidlo do zásuvky, Fenistil, téměř i dostatek repelentů (ale bylo to těsně), a tak jsem vyvázla s pouhými šestnácti (na to, kolik tam těch komárů bylo je to vážně výkon).
Tolik ke komárům.
Musím říct, že ačkoli se kvalita ubytování blížila k záporným pěti hvězdičkám (i když DÍKYBOHU měli v oknech moskytiéry), tak jsem měla úžasnej pokoj. Byl maličkej, měl okno a průřez ve tvaru nepravidelného šetiúhelníhu (byl těsně pod střechou) a skvěle se v něm četlo (ačkoli jsem přečetla jenom dvě a půl knížky, měla bych se stydět) a ne zas tak dobře psalo (jenom půlku Přízračné kapitoly (měla bych se stydět ještě mnohem víc)). Zato se na celém pobytu velmi dobře vymýšlelo, protože jednu Přízračnou příběhovou větev jsem dotáhla až do konce. I když nevím, jestli budu mít to srdce ho takhle napsat. Potřebovala bych se s někým zasvěceným poradit, ale zase se mi nechce spoilerovat. Docela děsivý dilema. A má to ještě jeden háček. Kdybych napsala to, co mám vymyšlený, tak se dostanu pouze k neuspokojivému počtu nějakých pětadvaceti kapitol plus epilog. A to mi prostě nestačí, protože pak už bych nevěděla, o čem psát a můj blog by pravděpodobně opět zpustl, což by mě docela naštvalo, zvlášť teď, když jsem se konečně trochu rozepsala. Zkrátka potřebuji ještě další příběhovou větev (prostor tam na ni pořád je), ale už mě nic nenapadá. No co, snad to ještě přijde.
Ale to jsem docela dost odbočila od tématu (jestli tohle vůbec kdy nějaký mělo).
Při obdivování Českého Krumlova se stalo tohle:
Říkám: "Mami podívej, kdybychom tady bydleli, tak tady můžu chodit do školy." (hledíme na tamní základku). Pak mi dochází: základka, sakra, tam už by mě nevzali.
Úpím nahlas i vduchu. Zvyknu si vůbec někdy? Nezbývá, než doufat.
A dalším problémem byla moje milovaná alergie, která se mi rozhodla celý týden zpříjemnit ucpaným nosem a pálícíma, svědícíma a bolícíma očima. Alefuj. A pak věřte těm práškům.
Zkrátka a dobře jsem se tento týden nadobro rozešla s přírodou. Ono nám to nikdy moc neklapalo, ten vztah byl spíš z donucení. Moc na mě tlačila a pořád mi tahala nějaký drobý hemživý nebo třeptoavý přítomnosti. Dokonce se mě snažila přesvědčit, že jsem kůň. Ale nakonec příznávám, že jsem stejně brečela a smrkala. Nedobrovolně. Vždyť říkám, alergie. Nezbývá než doufat, že bude líp.
A že se dneska budu moct dívat na Amadea. I když z toho budu možná brečet taky.
A poslední rada: Nikdy nenechte komára, aby vás štípl do dlaně.

Že bych se přece jenom naučila psát dlouhý články?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 6. července 2013 v 16:30 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

2 Anička Anička | Web | 6. července 2013 v 16:46 | Reagovat

[1]: Vždyť říkám, s tímhle komentářem bych na to určitě neklikla.

3 Fitli Fitli | Web | 6. července 2013 v 18:19 | Reagovat

Nikdy se nenechte nikým mezi těma komárama přesvědčit, že v noci tak moc neštípou a můžete spát pod širákem. Kéž bych to dokázala spočítat, svědí mě celý tělo. Ale jinak mám tu přírodu furt ráda.

4 Anička Anička | Web | 6. července 2013 v 19:37 | Reagovat

[3]: K tomu by mě přesvědčili jedině, kdybych se stala sebevrahem, a to v dohledné době neplánuju. V noci štípou mejvíc, protože to se člověk nemůže bránit.
A já tu přírodu furt ráda nemám. :)

5 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 7. července 2013 v 18:28 | Reagovat

Repelenty, fensicily, otvírat si okno AŽ PO ZHASNUTÍ SVĚTLA V POKOJI - tato veledůležitá preventivní opatření před použitím protřepat!

Naštěstí pro mne -  v Bouzově komárů bylo minimum - jen v té konírně to bylo k nesnesení... Ale zase projížďka za to stála! Ale co teprve ty hovada! ach jo!

Spoilerovat!!! Jednoznačně! Konspirační teorie mohou hodně pomoct, inspirovat... :D A víš co? Dej tomu čas, třeba tě ještě něco napadne. Z mého pohledu co tvému příběhu chybí jsou možná vedlejší postavy a jejich příběhy (ale já mám co říkat - mám opačný problém - přebytek! :D ). Pak by to bylo prostornější - a když se příběhy těch vedlejších postav propletou s příběhy oněch hlavních postav - to je potom paráda! :-D

Že jsi... kůň? O_O V jakém smyslu?
Mimochodem - co dopis? Dorazil bez úhony?

6 Anička Anička | Web | 7. července 2013 v 19:11 | Reagovat

[5]: Jó, to je moje denní letní realita.

Hovada! Přesně!

A jo, už mě něco napadlo, teď řeším v příběhu problémy zase o kousek dál. Ale snad to přijde. Musí.
A k vedlejším postavám se snad ještě (někdy) dostanu.

Jo, myslet si, že jsem kůň jsem byla donucena hned druhý den pobytu, kdy jsme šli kolem pole a začala jsem jíst to zrní a první zvíře, který jí zrní (oves) mě nepravděpodobně napadl právě kůň.

Dopis dorazil naprosto v pořáku. Odpovědět se pokusím do středy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama