Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Hra o trůny - George R. R. Martin

30. října 2013 v 1:11 |  Tudy odtékají knížky
... s příměsí názoru na audiovizuální seriál.

Hádáte správně, můj dlouhý názor na tu ono Hru o trůny.

Tákže.
Je to o... jak to říct...
To je ten problém s mnohovětvými příběhy. Nemůžete říct, že je to o postavě, když jich máte deset. Nemůžete říct, že je to o nějakým období, protože takový časový údaje by nikomu nic neříkaly. Nemůžete říct, že je to o nějakém geografickém celku, protože ty bývají moc velký.
A nemůžete říct že je to o části vymyšleného lidstva nebo vymyšleného světa. (Jo, je to pravda, ale ta nicneříkajícnost...)
Je to o boji o moc, zradě, spravedlnosti, o tom, co je správné, co ne, o rodině, lásce, cti a povinnosti (a různých dohadech mezi nimi). A potom ještě o spoustě dalších věcí.

(a spoilerům se budu vyhýbat z dálky možné největší)


Cesta ke knize: Ňo... ona už ta tloušťka (přes osm set stránek) na mě působí jako magnet. (Jo, jsem divná ) (ale ony tyhle knížky z regálů přímo koukají...).
Ale. Začalo to mým věrným Zlatým Wookym. A když jsem se strýčka googla zeptala, které fantasy knížky internet považuje za nejlepší, většinou na prvních místech vykukovala právě Píseň ledu a ohně. A tak jsem neodolala po nějaké chvíli i získala.
A první čtyři knížky se zhruba na dva roky usídlili ve Wookym, nevšímané.
Potom přišli prázdniny... ne, nezačala jsem Hru o trůny číst, ačkoli jsem si to předsevzala.
Potom o tom (chmm... rým... když je člověk nepotřebuje, jsou všude) začal mluvit táta (který nakonec distribuoval i seriál, který je mi nyní na v tuto chvíli zhlédnutý dosah).
A pak bylo oznámeno, že budou Hru o trůny dávat na dvojce. A já ji zaprvé chtěla vidět, ovšem zadruhé jsem si ji chtěla nejdřív přečíst.
A potom přišel nový Wooky s vydržící baterkou a pořádným displayem. (A taky akutní nedostatek jiné fantasy.) A tak už jsem zkrátka neodolala. Ale nelituju.

První věta:
"Měli bychom se vydat zpátky," zamumlal Gared, když les kolem nich začal tmavnout. (toť první věta prologu)

Jitro se rozednilo do jasu a chladu s křehkostí, která naznačovala konec léta. (toť první věta samotného knižního příběhu)

Jedním slovem:
(a tady narážíme na stejný problém, jako u definice o čem že to vlastně je)
spravedlnost (a stojím si za ní)
(háček je v tom, že s tolika různými příběhovými liniemi je prakticky nemožné to objektivně shrnout do jednoho slova a proto, protože To já určuji cestu! (a kradu citace) sem přidám ještě tohle:)
Co za věci to dělám pro lásku.
Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš.
Draka oheň nezabije.


A teď tedy k názoru: (a nečekejte nic krátkýho)
(možno přeskočit rovnou ke shrnutí)

POSTAVY
Lidi.
Lidi, já nevím, jak to dělá, neptejte se. Ale člověk mu věří každou čárku. A ty postavy žijou a pobíhají po papíře.
Vzhledem k tomu, že je příběh vyprávěn z několika různých úhlů pohledu, které většinou stojí na "opačných stranách barikády", je těžké rozhodnout se, které člověk teda přeje vítězství. Co těžké, nemožné.
A tak v si v jednu chvíli přeje smrt princezny z rodu Targaryenů, aby se o ni hned v dalším okamžiku bál. A stejně tak se všemi bitvami, hádkami, a vůbec situacemi.

Jmenovitě:
Eddard Stark
... je zdrojem veškeré má nejistoty. A vážně by mě zajímalo, nakolik se ještě zjeví.

Sansa Stark
Ubohá, naivní, zamilovaná Sansa. Nemyslím, že bych dokázala nemít ji ráda. Nelitovat ji je rozhodně nemožné.

Arya Stark
je skvělá (a ve druhé knížce ještě lepší )

Bran Stark
...měl krásně napsaný sny.

Jon Sníh
Ve spojení se Samwellem Tarlym rozhodně zazmínkuhodný.

Tyrion Lannister
Polomuž, Skřet, trpaslík. (Urazil jsem tě? Promiň. Ale ty jsi bastard.) Hádáte správně, když už není sarkastický, tak rozhodně značně tíhnoucí k ironickým poznámkám v těch nejnevhodnějších situacích. Ale je až bych řekla nemožný netěšit se na části vyprávěný z jeho pohledu.

Jamie a Cersei Lannister
Viděli jste někdy záludnější dvojici? (A většina podivných scén s nima je jenom v seriálu!)

Joffrey Baratheon
Tak ošklivej zákeřnej spratek. Alééééé! (Všichni přece ví, že záporný postavy jsou lepší než kladný!)

Daenerys Targaryen
(Jak můžou zkracovat její jméno?!)
... prodělala během knížky asi největší proměnu. Z vyděšené sestry toužící po domově v... no, opravdovou... princeznu? Khaleesi? Tak nějak.

Viserys Targaryen
Snad nejlepší záporná postava v celé knížce. On... on... je naivní. Naivní a důvěřivý. Žebrácký král. A ten závěr s ním byl tak... ale ano, smutný. (To byla ta nejsmutnější věc… způsob, jakým se usmíval.
"To je vše, co jsem kdy chtěl," řekl.)

Lysa Arryn
Ne že by byla nějak výjimečně důležitá, ale nemůžu ji tu nezmínit.

Petyr Baeliš
Má pravděpodobně nejoblíbenější vedlejší postava. Neptejte se proč. Vždyť Malíček je osoba tak nevyzpytatelná, nedůvěryhodná, prolhaná, (vlastnící prosperující síť nevěstinců )... neptejte se po důvodu.

Sandor Clegane
který v žebříčku vedlejších postav stojí hned za Malíčkem. On... je zvláštní. A tak nějak nevím, co od něho mám vlastně čekat.

A vlastně jediná osoba, která mi... jak to říct... k srdci nepřirostla je Tywin Lannister.

Potom je tu spousta postav s nepochybným příběhovým potenciálem, který byl v prvním díle jen naznačen a jejichž důležitost ještě pravděpodobně vzroste.
A i přesto, že byly spíše epizodní, tak se prostě nedá říct, že by jim člověk nevěřil nebo že by působily méněcenně.
Jinak řečeno: Rickon Stark, Theon Greyjoy (který dostal v seriálu mnohem víc prostoru než v knize a který působí nepředvídaně a nepředvídatelně), Šae (u které jsem teprve v seriálu zjistila, že je ciznika a rozhodně něco skrývá... ovšem spíš v myšlenkovém slova smyslu), Oša (která slyší šeptání starých bohů), Stannis a Renly Baratheon a Rytíř květin (jehož jméno si nejsem schopná zapamatovat. A štve mě, co mu to provedli v seriálu.)

SVĚT
Jak jsem říkala, člověk panu Martinovi věří každou čárku (jenom jsem měla problém s popisy helmic s jelením parožím nebo ve tvaru lvích hlav. To člověk prostě neunese. Stejně tak zlatá brnění, zlato je měkký... Nebo brnění přezdobená či meče se zbytečnými příkrasami...)
A nemůžu nezmínit ani své oblíbené detaily.
Například že narozeninám říkají den jména.
Potom jsou tu slova rodů, což považuji za jeden z nejlepších výmyslů. (Spočívá to v tom, že každý rod má nějaká slova, která ho charakterizují. A já mám strašnou chuť naučit se je zpaměti.)
Stark: Zima se blíží.
Baratheon: Naše je zuřivost.
Lannister: Slyště mne řvát!
Targarien: Oheň a krev.
Tully: Rodina, povinnost, čest.
Arryn: Tak vysoko, jako čestně.
S tím se taky pojí mimořádně propracovaná heraldika. Ale to už asi nedám. (Zlovlk, jelen, lev, tříhlavý drak, skákající ryba, sokol... ale barvy bych už dohoromady neposkládala).
A posledním zmíněným detailem zde budou jména bastardů. Přesněji řečeno příjmení. (Napadlo by někoho něco takovýho vymýšlet? Pana Martina očičetně ano.)

SERIÁL (myšleno věci výše nezmíněné nebo nezačlenitelné)
Aj.
Úvodní titulky. Jo, je zvláštní hodnotit titulky, ale tyhle za to stojí. Jinými slovy: nemám chuť je přetáčet. A líbí se mi taky zaprvé: že jsou pojatý jako mapa, takže člověk má lepší představu o geografickém rozmístění jednotlivých významných míst (víceméně jenom pevností a měst).
Zadruhé: že se mění. Co jsem viděla, tak jsem si všimla dvou rozdílností (přidání Orlího hnízda a Dvojčat) oproti řekněme základní verzi. A to vůbec není od věci.
A víceméně pořád jsem byla nadšená z interiérů i exteriérů (zvlášť Králova přístaviště).
Ovšem taky musím ocenit, že seriál je natáčen v poměru zhruba osmdesát stránek na hodinu, což je víc než velkorysé (zvlášť v porovnání třeba s Eragonem nebo Harry Potterem a Fénixovým řádem). A rozhodně se to projeví, takže na rozdíl od většiny filmů natáčených podle knížek, kde se musí spousta scén předělat nebo úplně vynechat, tady měli prostor scény dokonce přidávat (ale i přesto se mi nelíbí, jak se vyhnuli bitvám). Uznávám, většinu těch scén, u kterých člověk nevěděl, jestli je slušný dívat se na obrazovu, si mohly odpustit, ale přesto na celkové kvalitě nijak zvlášť neubíraly, takže ani v tomto směru prakticky nemám co vytknout (ale stejně si je mohli odpustit).

DOPLŇKY NEDŮLEŽITÉ
Celou knížku jsem četla přes měsíc. Což je zlé. (Kde jsou ty časy, kdy jsem devět set Dvacetosm stránek přečetla za pět dní...)
Nevěřili byste, kolika seriálovým hlavám jsem záviděla vlasy. Jmenovitě Sansa Stark, Jon Sníh, Daenerys a Viserys Targaryen.
A potom ten spoiler. Na konci knížky jsem narzila na jmenný seznam. Sice až poté, co jsem celou knížku přečetla i bez něj, ale i tak jsem byla ráda, protože pan Martin tak působil dojmem hodného spisovatele. A protože mám ve zvyku přečíst knížku od prvního do posledního písmene, tak jsem začala číst i ten seznam.
Což o to, působil rozumně, hezky rozdělený podle rodů... atd. Ke každé postavě stručně shrnuté postavení v příběhu...
Ale!
To potom člověk narazí na jednu jedinou postavu, za kterou jsou tři slova tak ošklivého, nepěkného, zákeřného, neknižního spoileru, že má chuť napsat někam nespokojený dopis. Takže pokud se vám ten seznam někdy dostane do ruky, zdaleka se vyhýbejte heslu Stark.

Takže něco jako shrnutí:
Jakmile jsem Hru o trůny dočetla, nesáhla jsem po dalším díle, ale po jiné knížce z jinýho světa, s jinýma postavama, od jinýho autora... a přečetla ji za víkend. A teď trpím dojmem, ž jsem ji přečetla tak rychle právě kvůli Střetu králů.

Ovšem, po dlouhém přemýšlení se mi povedlo najít jednu věc, kterou bych Hře o trůny vytkla. Nepřekvapivost.
Uznávám, já jsem člověk, co se ve volném čase baví hádáním toho, která postava umře, která neumře, která neumřela, který záhadně vstane z mrtvých... a jenom málokdy se pletu. Ale stejně s tím, jak to všude vychvalujou bych v tomto směru čekala ještě o maličko víc. Myslím, že nejmenší náskok bylo asi půl stránky. V ostatních případech jsem například říkala, proč když už teda neví, co s králem, tak proč to nevyřeší tak... jak to nakonec vyřešili.
Ale jak říkám, hledat něco, co by se mi nelíbilo, jsem musela dlouho.

Na druhou stranu věcí jednoznačně pozitivní je šest tisícistránkových knížek přede mnou. Je to však i věc, ze které člověk musí mít strach, protože zvlášť u první knížky ví, že autor má ještě spoustu času na to, aby všechny postavy pozabíjel a k tomu stihl napsat dost dalších, aby na konci nezůstal sám. A pan Martin se rozhodně zabíjení nevyhýbá (dokonce se myslím dá srovnávat s panem Hugem, ačkoli ten zabil velmi mnoho postav, zatímco místní autor se soustředí na ty důležitý. (A o to je hra na hádání mrtvých zábavnější )).
Zákeřnou věcí na dlouhých ságách (ano, ságách) je možnost nedokončení (která by se dala považovat za mou jedinou noční můru).

A tak už ale úplně dohromady:
Stojí Hra o trůny za těch deset hodin u televize/počítače nebo (hrubým a neobjektivním odhadem) osmnáct hodin s knihou v ruce? Myslím, že o tom nemůže být pochyb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 30. října 2013 v 8:50 | Reagovat

Tak se konečně našel někdo, kdo mi vysvětlil o čem je Hra o trůny. :D
Myslím, že by se mi to mohlo líbit, i když fantasy mě vždycky zatím nějak obcházelo. :D
Ale když jsi tak dlouho a pracně musela hledat něco na vytknutí...to už něco dozajista znamená. :)

2 Vendula Vendula | Web | 30. října 2013 v 8:56 | Reagovat

Žvraú, slint, mňam...

Krásně vyjádřeno.
Hádej, co poslední dny dělám místo všech věcí, co mám doopravdy dělat.
A věřím tomu, že ke knížkám se taky jednou dostanu.

3 Anička Anička | Web | 30. října 2013 v 9:03 | Reagovat

[1]: Takže tahleta dlouhá věc přece jenom k něčemu byla? :)

[2]: Děkuji :)
Hádám :-D
Tak to ti věřím :)

(je tu přesmajlíkováno)

4 Lotte Lotte | Web | 30. října 2013 v 9:42 | Reagovat

Ovšemže byla! :)

A ještě: právě jsem tě nominovala na Liebster Award, aneb chytře skrytý řeťezák. :D
http://phantom-love-never-dies.blog.cz/1310/liebster-award

5 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 30. října 2013 v 16:59 | Reagovat

Ne... Ani po tak sáhodlouhé recenzi si knihy nehodlám přečíst! :D Nic proti, ale je to zkrátka moc... moc... dlouhý! :D

6 ChristineMaria ChristineMaria | Web | 30. října 2013 v 19:13 | Reagovat

éhm ne.už to zkoušel i můj potterologický kamarád.taky neuspěl :-D

7 Anička Anička | Web | 30. října 2013 v 20:05 | Reagovat

[5]: Ale to je přece jedna z nejlepších vlastností té knížky! :-D
(já vím, <em>jsem</em> divná)

[6]: Já nikoho nepřesvědčuju. Já jenom tvrdím, že je o co stát :)

8 ChristineMaria ChristineMaria | Web | 30. října 2013 v 20:19 | Reagovat

nic takového neříkám,jen konstatuju svůj vztah

9 Vendula Vendula | Web | 30. října 2013 v 20:50 | Reagovat

[7]: Ty už jsi <em>taky</em> chytla tu komentářovou kurzívovou nemoc? :-D :-D

10 Anička Anička | Web | 30. října 2013 v 21:49 | Reagovat

[9]: Jo! Chytla :-D

11 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 30. října 2013 v 23:25 | Reagovat

[7]: No to jo, já taky zbožňuji sáhodlouhý romány! Ale když jsou vcelku. :D Až příliš se totiž bojím, že pokud to má více než tři díly, že mě to v průběhu četby přestane bavit a já pak nebudu vědět jak to dopadlo... :-D Víš co, ono je tolik knížek, které si chci ještě přečísta... no... takovéhle "ságy" jsou hodně vleklý a pro mě poněkud ztrátou času...

Ale zase je blbost soudit něco, co jsem ještě nezkusila, protože i hafovelemoc dlouhá knížka se může číst dobře, je-li napsána brilantně... (viz. Egypťan Sinuhet)

Tak já teď nevím... :D

12 Adele Adele | Web | 31. října 2013 v 17:06 | Reagovat

Ach, Píseň ledu a ohně... z této knižní série se stala srdeční záležitost. Když jsem je viděla v knihkupectví (ty nádherné "bichličky"), tak tomu prostě nešlo odolat :-) .
Martinova série pro mě představuje fantasy žánr, který si jde svou cestou a nekopíruje Pána prstenů (tyjo, fantasy série, ve které nejsou elfové!). Přirovnávám to k fiktivnímu historickému eposu, nádherně propracovanému a já se (fakticky urputně) modlím, aby to pokračování bylo stejně úžasné jako těchto 5 dílu, co vyšlo :-)

13 Adele Adele | Web | 31. října 2013 v 17:07 | Reagovat

P.S.: svým článkem si mi připomněla, že pořád dlužím na svém blogu příspěvek o Sanse Stark :-)

14 Anička Anička | Web | 31. října 2013 v 18:59 | Reagovat

[11]: No dobře, ten začátek je trošku pomalejší, ale jinak to nejde. A potom si u mě ve všech pozitivních směrej jenom velmi prudce stoupala.

A já mám v plánu vám cpát názor na každou knížku, takže vechny klesavé tendence snad zaznamenám :)

A spíš než to, že by se knížka stala příliš nezáživnou, mě děsí, že pan Martin celou ságu nikdy nedokončí a já nebudu mít ani <em>možnost</em> zjistit jak to dopadlo... :|

(Jo, je dlouhá, ale... ty jsou přece nejlepší :))

Dělej, jak myslíš.

[12]: Já to říkám! Ony z těch regálů přímo <em>volají</em>.
Kchecheche, bez elfů se ještě dá najít, ale když chceš bez elfů i bez draků... :-D
Jo, historický epos je trefný. To je prostě neobjevený (ovšem objevovaný) svět.
A já myslím, že bude :)

15 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 31. října 2013 v 20:02 | Reagovat

Drahá Aničko, byla jsi podruhé nominovaná! ;) ale samozřejmě jen jestli chceš... :)
http://phantomlovers.blog.cz/1310/ma-odvracena-tvar-aneb-liebster-award

16 Anička Anička | Web | 31. října 2013 v 22:23 | Reagovat

[15]: Už zasé :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama