Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Červen 2015

Já ve svém nejhorším

20. června 2015 v 0:31 Tudy odtékám já
Tak různě. Věci se dějí.
Myslím, že letos se na prázdniny vážně těším. Trošku mě to mrzí.
Učím se psát všema desti.
Mám obrovskou zásobu knížek. A snad ji ještě doplním, to je na prázdninách ta fajn věc. Knížky. Spousta knížek.

Zdá se, že jsem si oblíbila anime, minimálně jedno. Code Geass. Pohleďte. A stejně nejlepsí jsou na tom ty pseudosouvisející, pseudohlubokomyšlenkový písničky k úvodním titulkům. Přesně ty. O to vás přece nemůžu připravit.


Můj dobrý vkus se dostal do bodu mrazu. Je u ledu. Paradoxní jest, že zkažený je už dávno.
Nechť odpočívá v pokoji.

A myslím, že věc souvisí s potřebou tvořit a cítit.

Bylo by fajn, kdyby někdo řekl: To zvládneš, Aničko, jsi šikovná. Určitě jednou napíšeš skvělou knížku. Třeba ji vážně někdy někdo vydá. Nějak se to určitě dá naučit. To dáš.
To by se mi líbilo. To by se mohlo hodit.
Třeba si to jednou přečtu, zítra, nebo za deset let, až budu někdo jiný, a pak si to cizí řeknu.

A dle zodpovědného výpočtu jsem blbá zhruba z dvaceti procent. To ještě není tak špatný.

Jsem rozbitá a slepená.
Vystoupáš výš, než jsi kdy snil a padneš hlouběji, než by sis pomyslel.

Jsem Rubikova kostka.

Už to mám!/Občanka říká…

1. června 2015 v 20:08 Výlevky zavčas kraťte
Má filosofie, to je subsidiaritní egoismus.