Když na každý krok tam uděláme dva zpátky, není lepší chodit pozadu?

Říjen 2015

Já a to co jsem a budu

28. října 2015 v 13:03 Já vs. zbytek světa
Dívala jsem se na TED talk. Děkuji za něj.
https://www.ted.com/talks/emilie_wapnick_why_some_of_us_don_t_have_one_true_calling#
Myslím, že otázka se nabízí, a ne jedna. Asi to chci tak nějak sepsat. A to taky udělám.

Jsem multipotencionalista?
Nevím, jestli přímo odpovídám onomu schématu, kdy člověka nějakou dobu něco hodně zajímá... a potom přestane.
Nehrála jsem v punkové skupině.
Většina mých zálib mě doprovází celý můj život. Čtení, paličkování, definování věcí, psaní (nebo se aspoň snažím), vytváření věcí obecně, škola, všechno možné. Nemám pocit, že bych tíhla k tomu se do něčeho ponořit a takhle hluboko to prozkoumávat. Samozřejmě čas od času propadnu nějaké věci (The Phantom of the Opera, Doctor Who,...), ale neřekla bych, že to je to samé, protože obě dvě zmíněné jsou prostě zábavní prostředky, ne činnost, nebo záliba v právém slova smyslu.
Na druhou stranu mě vážně zajímá spousta věcí. Hezky se to ukazuje na předmětech ve škole.
Jazyky. Není úžasné moct se domluvit s každým? Jsou to naprosto fascinující nové obzory. Je to zajímavé. Úplně všechno.
Dějepis. Ne že bych měla potřebu ho studovat, ale vždycky jsem se ráda dozvídala věci o cizích kulturách, způsobech myšlení, života, vesmíru a vůbec. A souvislosti. A odkazy.
Matematika. Kdo by neměl rád matematiku? Není nádherné, když do sebe všechno tak krásně zapadá a všechno se dá popsat, spočítat, zjednodušit, zapsat, zavčas krátit?
Fyzika, chemie, biologie. Je úžasné vědět jak věci fungují. A vidět, jak málo toho člověk ví. A kolik je možností pro zlepšení. A jak to pomáhá.
Informatika. Nástroj, jak ohýbat úplně všechno ostatní k obrazu svému. Nástroj.
Psaní. Nástroj, jak ohýbat úplně všechno k obrazu svému.

Celkově: Fantasy v praxi. Dosáhli jsme schopností čarodějů.

Možná jsem se teď rozhodla, že své rozhodnutí nechám na potom. Budu se snažit zjistit a naučit se co nejvíc o věcech, které mě baví, ale nebudu se tím zavazovat k omezování ostatních nebo jejich využítí v budoucnosti. Budu si shánět materiál pro průniky. Ještě mám rok. A i potom můžu změnit školu. A můžu vyzkoušet spoustu věcí. Můžu zkoušet nové věci celý život. A budu.
Mám čas.
A bylo by krásné ho využít.